Pokojíček...

Zdravím Vás a moc děkuji za milé komentáře, jste zlatý!



...už se rýsuje, ale vrtání děr raději ponechám drahé plovičce :-))).

Posílám ukázku víkendového šití. Je to trošku jako z cirkusu, ale pro naší Baru by toho mělo být ještě mnohem více :-). Závěsy měly být bílé s černým potiskem, bohužel látka vyprodána a protože mi poslali místo šedého puntíku na bílém podkladě (což měla být druhá strana cích k ovečkové látce), nemám hotové cíchy, ale zase mám dekoračky :-). 

Řízky dosmažený a já pádím na domeček vyprovodit hosty a nachystat ho na odpoledne pro nové :-). 

Mějte příjemný poslední den prázdnin, Kája.




Řešení mantinelu.

Oboustranná lepenka je po celé délce bílé lišty, která byla součástí lišty. Na lepenku jsme přilepili suchý zip a připevnili v několika místech na zeď.

Dekorace...

... do Baru nového pokojíčku.



Přeji krásnou sobotu!

 

Pokojíček je konečně vymalovaný, vyschlý a čeká na svou proměnu. Včera dorazily látky a já ani nemohla usnout, jak jsem měla hlavu plnou šití.

 

Do pokojíčku přijdou nové obrázky a do práce se pustili všichni, ale zase nemůžu odtajnit vše hned dnes :-))). 

V týdnu jsme dovezli z Ikei  fixy na textil, jsem zvědavá jak bude mazlík vypadat po vyprání.

Pro představu ukázka látek. Ovečky mám na cíchy a z rubu měl přijít šedý puntík na bílém podkladě, ale bohužel došlo něco jiného, zvažuji obyčejné bílé plátno.

Mějte fajn víkend, Kája.

Ze zahrádky na domečku...

... si nosíme vitamíny, hrabeme popadaná jablíčka a likvidujeme rozlámané větve.


Posílám slunečné pozdravy :-).

 Staré jabloně obtěžkány jablky a s delší absencí sucha neustály nápor a poslaly k zemi několik větví. Po návratu z lázní to nebyla radostná procházka zahradou. Nemít na domečku hosty, asi bych i utřela slzu, důležité je, že se nikomu nic nestalo.

 

 Momentálně se na domečku moc nezdržuju a na focení není kdy. Stíhám poklidit, převlíknout hostům, pozalévat kytky, pohrabat jablíčka a zase domů, abychom moc nerušili.

Mějte fajn večer, Kája.

Hochalpenstrasse - vysokohorská placená silnice

... byla naší poslední zastávkou na dovolené v Rakousku.


Zdravím  :-))))!

Placený úsek silnice o délce 47,8 km se otevírá začátkem května a uzavírá začátkem listopadu, ale časy si raději zjistěte předem (v daných měsících se liší). Pokud si dopřejete odbočky, připočítejte dalších cca 10km.

Jednou z odboček je vyhlídka France Josefa. Autem se dostanete ještě dál, my zakotvili níže na vyhrazeném parkovišti pro bydlíky a dál postupovali pěšky.

Po deštivé noci a předešlých tropických dnech u jezera nás čekalo ráno jak malované, 17°C bylo více než příjemné a ve vyšších polohách ukazoval místní teploměr necelých 15°C. Ráno jsme si přivstali a bez snídaně vyrazili na sviště (než se otevřel vstup a přijeli první turisté).

Mužská část ještě pozdě odpoledne vyrazila vyzvednout kešku, kterou jsme nějak pozapomněli. Př i hledání natrefili na lidi, jak se kolem nich houfují a panáčkují svišti. Šlo o fotografy, kteří po odchodu turistů (než se opět uzavře vstup silnice) vyrazili s krmením a na šustění pytlíku lákali sviště. Při loučení padlo něco ve smyslu - tak ráno - a my vydedukovali, že ráno bude asi stejný cvrkot:-)))).

... a byl :-)))))))

Ráno jsme si přivstali, nakrájeli mrkev, jablíčka a vyrazili na sviště :-))). Prckové jsou trošku zdrženliví, ale staří se nechali i pohladit.

Snídaně byla (jak jinak než) venku.

... jednou z odboček je vyhlídka Franze Josefa

 Fotografie z roku 1936 a 2000, kde je vidět stav ledu. Dlouho tu asi nebude!

Před devíti lety jsem se dobrovolně vzdala místa vedle řidiče a tak, když se dětem nechce spát, nevyndavám foťák.

Cestou dál byly vidět koberce hořců, pasoucí se kravky a nádherné výhledy. Došlo už  i na baterii ve fotoaparátu a až na smrad a čoud co se za náma táhl, už jsem ani na focení nemyslela.V takových kopcích se samozřejmě nebrzdí jen brzdou (někde už jsou vyvěšené i cedule), ale v našem případě, to chtělo i nějaké zastávky, na naší těžkou krabičku to bylo prostě moc.

No a aby toho nebylo málo, hodinu před hranicema na odpočívadle, chytil manžel vosí žihadlo, fofrem jsme naskákali do auta, já s nervama vyhrabala jeho léky a kontrolovala jeho stav. Velké štěstí bylo, že jsme to měli z dálnice jen něco kolem 12km do nejbližší nemocnice. Manžel si poležel 2hodiny s kapačkou a já s telefonem v ruce a s dětma ve výhni na parkovišti čekala před nemocnicí.

Pak někam jezděte :-))))!

Zbytek z naší letní dovolené si raději nechám pro sebe :-)))))))))))))))).

Mějte pohodový týden, Kája.

Několik dní...

Zdravím všechny po delší době :-))).

 ...odpočinku, relaxu ve Františkových Lázní a to vše bez dětí. Na tak dlouho jsme děti opustili prvně a nějak si to bez nich ani neumíme užívat- jak jsem si představovali a plánovali(asi výčitky), k tomu nám ta úmorná vedra ubírají energii. Fotoaparát jsem vyměnila za lehčí telefon a tenisky za klimatizované auto, prostě není vůbec chuť a nálada. Vedra nás moří během dne i v noci v neklimatizovaném pokoji.

Já si dopřála procedůry s masážema, zábalama, koupelema, solné jeskyně, včera sauny +85°C, kadeřníka a dnes kryokomory(léčba mrazem), kde dosahovala teplota -110°C, doporučuji zdravým osobám vyzkoušet :-).

Parky jsme prošli několikrát křížem krážem a vyzvedli v okolí zajímavé kešky :-).

 ... stačilo připsat jen 0 :-))))

... výčep léčebných pramenů, kde jsem po pár dnech sebrala odvahu na Nový Kostelní pramen, není cítit po síře, není zabarvený, nemá projímavé účinky, lehce slaný a chutí připomíná Vincentku

Procházkou lesem jsme minuli oboru daňků a došli na malé návrší k hotelu Pyramida, kde stojí rozhledna Salingburg. Byla postavena v novogotickém slohu v roce 1906 a připomíná  středověký hrádek. Bohužel asi díky rostoucí zeleni toho není moc vidět.

Mezi procedůrama jsem navštívila místní galerii, kde vystavovala výtvarnice Renata Štolbová a řezbář Tomáš Štolba.

Nedaleko Františkových Lázní leží město Cheb s krásným náměstím a hrázděnými domky. Bylo nám doporučeno město nenavštěvovat večer a tak jsme v tropech dali jen centrum a moc ten pobyt na slunku neprotahovali. Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací a je opravdu krásné.

... z netu 

• Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13.století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.

Jeden den jsem zajeli do míst, které si pamatuji z dětství a kde jsem strávila první 4roky svého života. Navštívili jsme i poblíž bydlící tetu a strejdou, které jsem neviděla 18let a bylo to moc příjemné shledání a to bydlení aaaaaaaaaaaaaaaaaaaa...  Domeček s modrýma okenicema, ložnice, koupelny, kuchyně, kachlová kamna a mraky starožitných kousků od nábytku, porcelánu, světel, sněhových vyšívaných povlaků atd... vůbec to nepůsobilo jako skanzen, ale bylo to vše strašně útulné a teplé. Já se nemohla vynadívat a vše osahávala, teta ochotně a pyšně  popisovala a líčila samotnou renovaci domečku i jednotlivých kousků. Bohužel jsem nějak zapomněla fotit a nebýt manžela, nemám ani tyto fotky.

  ... cibulový porcelán mi prvně v životě nevadil, v bílém kredenci vypadal úžasně

Dnes od večera bouří a konečně i prší, záclony vlají po celé místnosti, pokojem proudí chladný vzduch a já se snad konečně vyspím.

Ještě jednou všechny moc zdravím a přeji příjemný vlahý víkend, Kája.