Seznam blogů

19. listopadu 2016

Svátek a dva dny


Zdravím!





... jako bonus.


 Od středy jsem doma s dětma...  s jedním marodem a s druhým jako ošetřovatelem.  Tomču chytlo ucho, které se nám podařilo rozehnat, ale asi si to chtěl doma trochu víc užít a začal si stěžovat i na krk. Po odchodu od doktorky s verdiktem zůstat do pátku doma, ho přestalo všechno bolet a má nápady, jako by se nechumelilo. 





Čím jsou starší, tím víc si začínají rozumět, ale i tak věkový rozdíl i pohlaví někdy s sebou nesou  neustále rozbroje, které mě občas vyčerpávají, proto pokud musíme být doma, je lepší mít nějaký program.



Po delší době (což je celé jaro a léto - doba, kdy jsme jen venku), se pustili do stavění z Lega, chvilkama je slyšet nespokojenost naší Baru, když Tomča staví něco jiného než chce ona, ale jinak se oba snaží. Slíbila jsem jim vykrajování lineckého, které jsem vytáhla z mrazáku, protože jsem měla v létě velké oči a chtěla mít cukroví na své narozeniny, takže bude až na Tomčovu zítřejší oslavu :-). Chutná i bez marmelády, bude jen pocukrované vanilkovým cukrem, nestíháme.

Další věc na programu byla výroba přáníček. Vůbec jsem s tím nepočítala, tedy né tak brzo a doma jsem neměla  vhodný materiál, takže jsme museli vyrábět z toho co bylo. Dnes jsem doplnili zásobu červeného papíru, obálky, známky a budeme pokračovat. Já jsem měla nějakou představu, kterou jsem jim chtěla vnutit :-))), ale pojali to po svém a každý vyrábí svá přání, aby babičky a dědečkové měli hezky od Baru i Tomíka.





Zítra Tomča oslaví svoje (dnešní) 10.narozeni. Na jeho 1. narozeniny to byla velkolepá oslava s pozvánkama, s menší hostinou, přesně daným programem, který byl zakončený ohňostrojem :-)))). Sjelo se příbuzenstvo, děda si udělal parkovací lístky a my se alespoň všichni viděli pospolu. 
Každým rokem ovšem ubívaly síly a Tomík nám dával víc a víc zabrat. Ze mě byla živoucí mrtvola, která byla víc a víc protivná a přála si jen spát. V pěti letech jsme se dočkali první noci, kterou spal tahem, přes den nespal nikdy, když byl opravdu hodně unavenej, klidně usnul ve stoje s hlavou opřenou o stěnu a pak nastartoval a 2hodiny ráno byly jisté, nabral síly a pokračoval v tom svém divočení. Do dvou let nám chodil spát ve dvě hodiny a nemohli jsme to v něm zlomit. Spánek během dne byl nadstandard a u nás se nekonal a nechápala jsem, když některé kamarádky říkaly, jak si užívají mateřkou a jak nechtějí do práce... já se tak těšila do práce, to si nedovedete představit :-)))). 
Do tří let jeho života jsem lezla po žebříku na balkón, což byl závod, abych se dostala k balkóvkám dřív, než on, protože vstupní dveře už byly zamčené. Přehravače a jiná drobná technika nefungovala. Byl obrovskej, dostal se fakt všude a co se nedalo, to přepral silou. Na dovolené jsme ho v horách vodili jak hafíka na laně, aby nám neutekl a někam nespadl. Vypadali jsme asi dost divně, ale věřte, že jsme vedli i debatu, jestli něco takového nezačít vyrábět, možná i s nějakým tím voltíkem :-). Restaurace a jiná společenskám místa pro nás byla tabu. Nákupy očista. V obytňáku nám vytrhl umyvadlo, běžně házel nádobí do záchodu, vyšplhal se do alkovny, utrhal světla, žaluzie, záclony atd... Rozepnul si pásy u autosedačky, nebo se prostě nějak vyvlíkl, lezl ke spolujezdci, to byl takovej adrenalin, to se nedá popsat... protože nespal, den měl dlouhý a zvládl toho hodně, já nic a s vyčerpáním se přestávala mít zájem o vše. 
No a dneska? Nikdy s náma nejde, jde minimálně 50m před náma nebo za náma. Někdy se prostě sebere, zmizí a pak se záhadně vynoří, občas to není jen pár minut. Povaha teda taky hodně zajímavá, se kterou si občas neví rady ani naše babička, která strávila celý život ve školství. Spí tahem celou noc, ale stále ho prosíme a přemlouváme, někdy je to už za křiku a breku.

 Bude půlnoc a on mi přišel říct, že se strašně teší na zítřejší oslavu a že nemůže usnout a zítra nás po 6hodině bude budit, možná před 7h, abychom vše zvládli nachystat :-))). 
Hlavně, že je zdravej, to sem si říkala a říkám stále.


Tomča je jinak přerostlé štěně, největší ve třídě a vlastně by se ztratil i na druhém stupni, co má problém s motorikou a zakopne i při normální chůzi po rovině. Příští rok si už asi budu hlídat tenisky, protože vel.41 to jistí. Škola ho moc nezajímá, ale zatím nosí na vysvědčení jedničky. Díky svým rozměrům a síle, nosí domů medajle ze školních olympiád, dokonce i jednu z okresní a to netrénuje, vždy jen na těch závodech... můžete hádat o jaký sport jde - hod granátem :-)))))).
Kdyby měl někdo doma náhradní díly na "  pařízka nebo staďáka " neváhejte napsat, ještě nemáme pořádný dárek pod stromeček :-))).



Přeji všem poklidný víkend - užívejte, odpočívejte a mějte se fajn, Kája.





PS: Co si dávám každý rok za předsevzetí? Že upeču konečně dětem dort. Opět na něj nedojde :-(. Co stihnu do konce roku 2x je bramborovej salám, řízky a chlebíčky :-).


7 komentářů:

  1. Kajo, je to zivel, nebo spis byval, muselo to byt desne narocne, meli jsme a mame stale nespavce, i kdyz uz alespon v noci spi, ale tohle je tedy super trida:-). Nejhorsi uz mate za sebou. Preju Tomaskovi vse nej a jak pises hlavne to zdravi! A mejme je radi takove, jake jsou, i kdyz to neni vzdy snadne;-). Prima oslavy. M.

    OdpovědětVymazat
  2. Kájo, vždyť toho zvládáš hodně a takových krásných věcí - přáníčka i pečení. A Tomík? Mám už dva dospělé kluky a s každým bylo jiné trápení a taky jsem hodně tenkrát nezvládala a bylo to pro mě hodně náročné období. Teď s odstupem času vím, že kdybych to brala tak jak to je bylo by mi lépe a vše by bylo nějak jednodušší. Určitě to spolu všechno zvládnete. Tomíkovi všechno nejlepší :-) Hezký den D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Danko, přesně tak, ono už to s příchodem druhého dítěte tolik nešlo a hafo věcí jsem přestala řešit.
      Až na pár blbin si myslím, že jsme v pohodě, když nejde o život jde o prd, to je naše heslo :-))).
      Příjemný víkend, Kája.

      Vymazat
  3. Zdravím Marcelko, držím palce, hlavně ten spánek je základ, aby to člověk všechno dával a byl vteřinu před nima :-))).
    Zdravím :-), je to takovej Vašík z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Když to vyprávím babičce, je to pro ní roztomilé, jak ho má doma víc jak den, volá mi, co všechno zvládl :-))). Dost věcí myšleno v dobrém a ono se z toho vyklube něco jiného. Baru od něj dostává školu života. Už jsme s ní díky němu byli na pohotovosti. Hodně jí budil, musela jsem ho před ním zamykat, protože jí chtěl hladit, chovat, krmit, (on si jednou schoval klíč, takže jsme to zase nezvládli :-), několikrát jí vyklepal z kočáru, pustil ze schodů, no bylo toho moc a to jsme mu nikdy neřekli, prostě byl poblíž a chtěl být rychlý, ona jen zakňournula a on nám jí dopravil až pod nos v jakémkoliv stavu. Vždy všechno vysvětlíme a stane se to znova.
    Topíme v kotli a on aby mi pomohl, dojde zatopit, ale neumí to, takže pak vybírám dřevo a uhlí z kotle a po něm musím vydrbat koupelnu a vyvařit ručníky :-))). Ja to píšu a naskakuje mi tolik situací, kterým se musím smát, jen v tu chvíli to sranda nebbyla. Manžel s ním vyrazil do Rakouska na hory. Při zjišťování spojů na jedné zastávce opět v zahr., Tomča nastoupil do prvního autobusu co jel kolem v plné polní :-))). On se nemohl nechat vteřinu bez dozoru, já si obouvala boty a musela jsem ho držet za ruku. Na lyžích s náia nikdy nejezdí, vždycky zmizne někde v lese na nějaké vyjeté stezičce a my jedeme s Baru v kabince a vidím ho, jak on jede po černý. Když jsem loni viděla přistávat na jezdovce vrtulník, bylo mi na omdlení. Máme vždy nějakou dohodu, smluvené místo, kde na sebe musíme čekat, ale on tam dost často není... prej si myslel, že jsme jeli, protože tam čekal dlouho, nebo zahlídl někoho s podobnou helmou před sebou a vydal se za ním atd.... mazec :-)))). Toho je tolik, že se to nedá popsat, ale samozřejmě to nejsou jen negativy. Je dost šikovnej, zručnej, má dobré srdce, jen to někdy strašně přehání.
    Na oslavu už se těší, ráno nastartovanej a těď ho krotim, aby hlavně nevařil a nechal mě dopít kafe :-)))))))))).
    Hezký víkend, Kája.

    OdpovědětVymazat
  4. Tyjo, to je pérko! Ale z vyprávění je to určitě dobrák, co to myslí všechno dobře, jen dřív dělá, než přemýšlí, co? Obdivuju Vás, páč mě už by odvezli. Róza není žádný spavec, ale teď si vážím toho že mám alespoň občas čas :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Haničko, my mu říkáme stejně, jen né zdrobnělinou :-),je to taková horká hlava, ale dobrák co má občas smůlu :-)))). Jinak já jsem si tu druhou dovolenou strašně moc užila a hrozně ráda na ní vzpomínám, právě protož, že jsem se nevyspala, byla jsem asi dost protivná. Tomík ale nestrádal, máme skvělý dědoušky, to byly moje náhradní nervy :-))). Ať Rózka dělá jen samou radost, tobě trochu víc spánku a relaxu, toho není nikdy dost, Kája.

      Vymazat
  5. Kaji, ty přáníčka jsou nádherná povedly se vám !!!!! Držím palečky a přeju hodně sil s Tomíkem .... Marki

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za návštěvu a čas strávený na mém blogu. Moc mě těší, že se vracíte a vážím si každého vašeho komentáře :-).