Seznam blogů

30. listopadu 2016

Adventní kalendář...

... se rýsuje, ale dokončím až půjdou děti spát.


Po delší odmlce Vás všechny moc zdravím :-).


 Letos jsem chtěla kalendář úplně vypustit, nejen kvůli času, ale kvůli té spoustě sladkostí a jiných dobrot. Drobnůstky v podobě pastelek, sponek atd... si děti vyberou za narozeniny, Baru ještě svátek a proto když jsem natrefila na nápad s plněním úkolů, hned se mi v hlavě začal klubat nápad, nalepit na lednici obálky, jenže sáčky by byly lepší, aby se přeci jen nějaká žvejka nebo lízátko vešly. Sáčky by se měly nazdobit a hned se z toho vyklubaly chaloupky a taky vyplnění volného času v práci. 
Ráno a v obědové pauze si teď u kávy nepročítám blogy, ale kreslím a mám nápady na další provedení, tak třeba příští rok :-))). 


Ještě mi do plného počtu zbývají 4kousky a jak děti ulehnou, půjdu lepit na lednici jako překvápko. Úkoly už mám sepsané a v týdnu to není nic náročného na plnění s ohledem na málo času... např. natříhat barborku do vázy, zavěsit ptáčkům koule, vystříhat papírové vánoční hvězdy, naučit se jednu koledu, vybarvit přiložený obrázek atd...


Snad bude chvilka udělat nějaké slušné fotografie z našeho tvoření, slibovaných ponožek a upletených bačkůrek. Už mi děti nakreslily obrázky se zimní tématikou, nachystala jsem štítky na dárky, ale hlavně jedu druhé kolo úkolu.

Vyřezali nám starý kotel a namontovali nový (z druhé ruky), který je mnohem větší a dostat ho do sklepa byla očista. Vypadalo to, že nám spíš kotel bouchl. Barák v sazích, nebudu popisovat. Vyřízli zábradlí, rozřízli násypku a následně svařovali ve sklepě, ubouraly roh stěny, pak díru do stěny, kde vypadly i dva veliké kameny... šílený. Doma chvílema nebylo na krok vidět a všude to sedělo, malovat se bude muset, ale naštětsí to bylo v plánu a jsem ráda, že se manželovi v létě nechtělo :-). 

Přeji vám příjemné bláznění a tvoření - hlavně v klid :-), Kája.

20. listopadu 2016

Nechce se mi věřit, že...



... už příští týden bude hořet první adventní svíčka na adventním věnci. Nevím, jestli budeme mít přímo adventní věnec, ač podle tradic by měl být kulatý, ale rozhodně svíčka u nás hořet bude.


Dobrý večer :-). 
Předem upozorňuji - zkoušímrůzně fotit večer a je to znát, z některých fotek až bolí oči, takže už jedině manuál.


Stále jsem ve stádiu mytí a úklidu a nevadí mi to :-))). Okna myju na etapy a už mi zbývají jen 4 kousky (z 2x balkónovky, 1x vstupní dveře, 3x střešní okna, 7x dvoukřídlých a dvě malá okna, no a pak na domečku, ale vážně mi to nevadí, což je podezřelé :-). Mám z toho radost, ty v neobytných prostorech to už moc potřebovaly.






 Děti včera dostali samotvrdnoucí hmotu a ráno jsme z ní samozřejmě museli tvořit. Vyzkoušeli jsme vykrajovátka hvězdiček a já je večer použila jako dekoraci košů ke vstupním dveřím. Abych se pochlubila, tak jsem nějak zapomněla na muškáty, které jsem si nechala na příští rok a jedno ráno u nás byl mrazík mínus 10 a muškáty to neustály. Ostříhala jsem je a do kořenového systému zapíchala větvičky.





Trochu si nevím rady s dárky a stále otálím. Pro učitelky mě napadl dárek včera, takže jsem večer po odjezdu návštěv sáhla po háčku a pustila se do muchomůrek, které už mám odzkoušené  KUK.. Samozřejmě dojde na návštěvy mezi svátky a nejmladší přírůstek, co spolu teď každý rok budeme slavit narozeniny, jsme ještě neviděli, tak musím uplést bačkůrky. Nechápu, proč jsem nezačala dřív. Nejvíc jsme produktivní, když mám málo času a já mám pocit, že ještě stíhám :-))).



A tady něco pro pletačky, došel mi dárek pro mamku.


 



Mějte pohodový start do nového týdne, Kája.

19. listopadu 2016

Svátek a dva dny


Zdravím!





... jako bonus.


 Od středy jsem doma s dětma...  s jedním marodem a s druhým jako ošetřovatelem.  Tomču chytlo ucho, které se nám podařilo rozehnat, ale asi si to chtěl doma trochu víc užít a začal si stěžovat i na krk. Po odchodu od doktorky s verdiktem zůstat do pátku doma, ho přestalo všechno bolet a má nápady, jako by se nechumelilo. 





Čím jsou starší, tím víc si začínají rozumět, ale i tak věkový rozdíl i pohlaví někdy s sebou nesou  neustále rozbroje, které mě občas vyčerpávají, proto pokud musíme být doma, je lepší mít nějaký program.



Po delší době (což je celé jaro a léto - doba, kdy jsme jen venku), se pustili do stavění z Lega, chvilkama je slyšet nespokojenost naší Baru, když Tomča staví něco jiného než chce ona, ale jinak se oba snaží. Slíbila jsem jim vykrajování lineckého, které jsem vytáhla z mrazáku, protože jsem měla v létě velké oči a chtěla mít cukroví na své narozeniny, takže bude až na Tomčovu zítřejší oslavu :-). Chutná i bez marmelády, bude jen pocukrované vanilkovým cukrem, nestíháme.

Další věc na programu byla výroba přáníček. Vůbec jsem s tím nepočítala, tedy né tak brzo a doma jsem neměla  vhodný materiál, takže jsme museli vyrábět z toho co bylo. Dnes jsem doplnili zásobu červeného papíru, obálky, známky a budeme pokračovat. Já jsem měla nějakou představu, kterou jsem jim chtěla vnutit :-))), ale pojali to po svém a každý vyrábí svá přání, aby babičky a dědečkové měli hezky od Baru i Tomíka.





Zítra Tomča oslaví svoje (dnešní) 10.narozeni. Na jeho 1. narozeniny to byla velkolepá oslava s pozvánkama, s menší hostinou, přesně daným programem, který byl zakončený ohňostrojem :-)))). Sjelo se příbuzenstvo, děda si udělal parkovací lístky a my se alespoň všichni viděli pospolu. 
Každým rokem ovšem ubívaly síly a Tomík nám dával víc a víc zabrat. Ze mě byla živoucí mrtvola, která byla víc a víc protivná a přála si jen spát. V pěti letech jsme se dočkali první noci, kterou spal tahem, přes den nespal nikdy, když byl opravdu hodně unavenej, klidně usnul ve stoje s hlavou opřenou o stěnu a pak nastartoval a 2hodiny ráno byly jisté, nabral síly a pokračoval v tom svém divočení. Do dvou let nám chodil spát ve dvě hodiny a nemohli jsme to v něm zlomit. Spánek během dne byl nadstandard a u nás se nekonal a nechápala jsem, když některé kamarádky říkaly, jak si užívají mateřkou a jak nechtějí do práce... já se tak těšila do práce, to si nedovedete představit :-)))). 
Do tří let jeho života jsem lezla po žebříku na balkón, což byl závod, abych se dostala k balkóvkám dřív, než on, protože vstupní dveře už byly zamčené. Přehravače a jiná drobná technika nefungovala. Byl obrovskej, dostal se fakt všude a co se nedalo, to přepral silou. Na dovolené jsme ho v horách vodili jak hafíka na laně, aby nám neutekl a někam nespadl. Vypadali jsme asi dost divně, ale věřte, že jsme vedli i debatu, jestli něco takového nezačít vyrábět, možná i s nějakým tím voltíkem :-). Restaurace a jiná společenskám místa pro nás byla tabu. Nákupy očista. V obytňáku nám vytrhl umyvadlo, běžně házel nádobí do záchodu, vyšplhal se do alkovny, utrhal světla, žaluzie, záclony atd... Rozepnul si pásy u autosedačky, nebo se prostě nějak vyvlíkl, lezl ke spolujezdci, to byl takovej adrenalin, to se nedá popsat... protože nespal, den měl dlouhý a zvládl toho hodně, já nic a s vyčerpáním se přestávala mít zájem o vše. 
No a dneska? Nikdy s náma nejde, jde minimálně 50m před náma nebo za náma. Někdy se prostě sebere, zmizí a pak se záhadně vynoří, občas to není jen pár minut. Povaha teda taky hodně zajímavá, se kterou si občas neví rady ani naše babička, která strávila celý život ve školství. Spí tahem celou noc, ale stále ho prosíme a přemlouváme, někdy je to už za křiku a breku.

 Bude půlnoc a on mi přišel říct, že se strašně teší na zítřejší oslavu a že nemůže usnout a zítra nás po 6hodině bude budit, možná před 7h, abychom vše zvládli nachystat :-))). 
Hlavně, že je zdravej, to sem si říkala a říkám stále.


Tomča je jinak přerostlé štěně, největší ve třídě a vlastně by se ztratil i na druhém stupni, co má problém s motorikou a zakopne i při normální chůzi po rovině. Příští rok si už asi budu hlídat tenisky, protože vel.41 to jistí. Škola ho moc nezajímá, ale zatím nosí na vysvědčení jedničky. Díky svým rozměrům a síle, nosí domů medajle ze školních olympiád, dokonce i jednu z okresní a to netrénuje, vždy jen na těch závodech... můžete hádat o jaký sport jde - hod granátem :-)))))).
Kdyby měl někdo doma náhradní díly na "  pařízka nebo staďáka " neváhejte napsat, ještě nemáme pořádný dárek pod stromeček :-))).



Přeji všem poklidný víkend - užívejte, odpočívejte a mějte se fajn, Kája.





PS: Co si dávám každý rok za předsevzetí? Že upeču konečně dětem dort. Opět na něj nedojde :-(. Co stihnu do konce roku 2x je bramborovej salám, řízky a chlebíčky :-).


15. listopadu 2016

Naprostá spokojenost a blažený úsměv...

Krásný večer!



... teď na tváři mám. V minulém týdnu jsme komplet zazimovali skoro hektar pozemku a já mám teď pocit, že vše ostatní je sranda. 

... byla jsem s Baru v Ikei a ta uchopila polštář a že ho nepustí (naše zvířátkomilka) a ten co jsme chtěla já na domeček, měli vyprodáný



Naše  nové povlaky na polštáře a Baru cíchy, které jsme zmiňovala a hrneček dovezený z pracovní návštěvy Prahy, který je podobného dekoru... to jsem zjistila později :-), takže si teď do něj dělám ráda čaj na dobrou noc :-).
Letos jsem myslela, a dokonce už se o tom u nás i mluvilo, jak se všude vymaluje a provedou nějaké změny a opravy po těch dvou likvidátorech, ale na prvním místě je teď domeček. 
Doufala jsem alespoň v naší malou ložnici, kde mám stále postýlku a slouží jako uložiště části ložního prádla z domečku, kde je už je skříň plná. Že se vymalujou Baru červené rtíky, když natrefila na rtěnku a na šťávičku rozmázlí komáři, někde i s komárem, když už manželovi přetekla trpělivost



Na naší chaloupku přišel čas až teď, takže peru, impregnuju, rovnám, třídím, drbu okna, dveře, balkónovky, spáry a stále mě to baví :-)))... prostě přípravy jako všude jinde. Jde mi to celkem od ruky, až sama koukám, co se dá za dva dny zvládnout, k tomu pravidelný úklid na domečku, praní a žehlení cích...(už jsem se zmínila o pomocníkovi na domečku - mandlu? zatím je v šíleném místě, takže ještě nepoužitelný, někdy snad zprovozníme), ale když můžu dělat vše v teplíčku za jakéhokoliv počasí, je to příjemné :-).


... druhé hrabání

 Plány mám velké, ale nedělám si z toho bojovku, hlavně to musí bavit a tak nevím, jak dlouho mi to vydrží :-))).
Děti už se těší na pečení cukroví a na všechny ty blbinky kolem, tak si na vše musíme udělat čas, sepsat suroviny a hlavně si to užít.




Z DOMEČKU:
Z místností se stal jeden velký prostor.

... kuk vlevo

... kuk vpravo

Na domečku jsou nová okna a děti se pustily do rozebírání parket lepených na asfaltu. Vyhazovat je nebudeme, ale až bude někdy čas, pustím se do jejich broušení a použijeme asi za 100let na perníkovce. O víkendu se bude překládat část střechy, kde při foukání zatýká a nikdo neví kde a to už si chlapi mysleli, že tuhle část udělali dobře, takže bude drahá polovička se švagrem zase na střeše a já na nervy, pak následuje zateplení.

Tak a já si jdu dnes dopřát vanu s čerstvým vaječným koňakem, který šetříme, protože nejsou vejce :-))) a kout plány na další dny.



Mějte se moc fajn, Kája.



PS: Když jsme u těch plánů, poprosila bych Vás o radu ohledně diáře. S klasickým pevnými už si nevystačím, což nebyl nikdy velký problém, protože jsem si více pamatovala a do školy jsme toho moc nešili a do školky jsme nechodili. Potřebuji více místa na poznámky, a především DATOVANÝ ČESKY, samozřejmě inteligetní rozměr menší A5, aby se mi do tašky věšla flaška s pitíčkem, nákupní taška, deštník.. nemusím asi více rozvádět.
 U nás k vidění není vůbec nic, což chápu a tak brouzdám s většíma pauzama už skoro 3 měsíce po netu a nemůžu si vybrat. Letos už si o něj napíšu Ježíškovi s dětma, ale musím vědět jaký. Někde mají skladem s náplní rok 2016, jinde bez, ale zase je nemají skladem a jen tak vyhodit 300,- za náplň, k tomu se někde nedozvím, jestli je cizojazyčná a dohledávám na youtube.com, kde se mladé slečky chlubí svojí "pohádkovou" verzí, plnou samolepek a kde se to hemží poznámkama - i love you, cafe atd... :-)))))))))))) a já v té pohádce hledám nějaké datum, jméno atd... a už mě to nebaví.
Moc děkuji za rady.



6. listopadu 2016

Listí a jen listí...

... k tomu dnes i první sníh.



Krásný večer milé blogerky! 
Jsem moc ráda za vaše pravidelné příspěvky u Vás, které denně pročítám. Ráno, když dojdu do práce s nějakou tou minutou v zásobě, uvařím si kávu a nažhavím mobil. Je to příjemný start dne, hlavně změna, velká motivace a inspirace. Bohužel datlovat na mobilu komentáře je děs a tak alespoň takto, moc DÍKY za vaše příspěvky.

Volný čas teď opravdu počítám na minuty a nedokážu myslet na nic jiného než na zahradu. S posunem času se vracíme domů za tmy. Zatopit v kotli, nějaká večeře, povinnosti do školy, nějaká akce ve školce, pračka případně žehlení a najednou ležíme v posteli. O to více se těším, až bude vše hotovo a pohled z okna mě bude nechávat klidnou.






Netušíte, proč to lupení nespadne o něco dřív, aby na něj člověk měl trochu čas??? 
V předminulém týdnu spadla většina lupení z javorů a ořechu, ale jabloně a břízy byly obalené. Tento týden asi 80% lupení pustily i jabloně, břízy a lípa.
Zahrada na domečku a v zadní části zahrady je "hotová", ta troška lupení co spadla v týdnu, a co se chytlo kolem plotu, už je na protažení či malou rozcvičku, ale kolem baráku....vaúúúúúúúúúúúúúú!!!! :-)))))). 
Kdyby se listí jen hrabalo, ale vybrat ho z okrasných záhonů (z kůry, kačírku), ostříhat a otrhat trávu kolem záhonů mě zdržuje nejvíc.







Dnes byl den blbec. Ráno jsem otočila kohoutkem a netekla voda, ve vsi byl nějaký problém a voda tekla až odpoledne. Normálně bych byla v klidu, máme svou studnu, ale v minulém týdnu začalo vrčet čerpadlo a zjistili jsme, že ve studni není dost vody... prostě sucho, takže jsme se napojili na řád a hned tohle :-). Děti jsem poslala na oběd k dědouškům a já vyrazila na zahradu bojovat s lupením. Když lilo hodně, byla jsem pod schody, nebo v pergole, kde toho lupení a bordelu bylo taky dost.

Taky se nám rozsypala šaryna a na vozejku k autu je kotel, který už měl být ve sklepě a my měli mít nohy na stole :-))). Venku poletuje první sníh a na zahradě je ještě několik desítek koleček a k tomu vydatně prší. Normálně bych na mokré listí nadávala, lepí se na hrábě, rukavice, ale zase se ho vejde víc na kolečko a to potřebujeme :-).




Večer se vrátila drahá polovička po 4dnech domů a my ji mohli uvítat řízkem, který jsme měli mít k obědu a tak vlastně bylo dobře, když je plnej pupík :-)))).
Zítra jsme doma. Já budu poklízet na domečku, manžel bude bourat okna, v úterý budou nová... JUPÍÍÍÍ a začnou se dít věci :-))))).  Do soboty jsme měli lidičky, dnes zase netekla voda a zítra odpoledne zase dojedou. 
Mám docela radost. Zítra dotáhneme zahradu a konečně snad bude i čas na nějakou dekoraci.
Co Vás možná čeká... došité cíchy pro Baru, povlaky na polštáře v ložnici, dopletené další ponožky pro Baru a včera jsem nahodila na čepici a budu snad pokračovat. 


A Vám přeji příjemný start do nového týdne a hlavně neplašte jestli nestíháte, nejste v tom sami a může být i hůř :-))), Kája.


PS: Jsem za ten pohyb na čerstvém vzduchu celkem ráda, přiznám se, že bych se ven jinak nedonutila a mě rozhodně trochu toho pohybu (tedy spíše víc) vůbec neuškodí.