... se vydařilo. Počasí nám přálo a nejmladší členka se prvně postavila na lyže. Velká helma, pidi lyže a plačící dítě pod sjezdovkou... tak přesně takhle to vypadalo i u nás, jen teda chyběl soplík naředěný slzami :-))))))))))))))))). Někteří házeli soucitné oko, ale těžko každému vysvětlovat, že brečí, protože nechce přestávku :-). Strašně jí to bavilo... čerstvý vzduch a vyčerpání nenechalo na sebe dlouho čekat... usnula nám cestou v kabince a nedala se vzbudit, takže jsem si našla místečko na sluníčku a hodinku ve výzbroji (jen bez lyží) a bez hnutí v křeči seděla na lavičce a čekala, až se sama vzbudí.
Ve středu v noci jsme dojeli domů a měla jsem čtvrtek na vybalení, vyprání nejdůležitějšího prádla a zase zabalit (tentokrát bez jídla) na pobyt v Jeseníkách, což bylo domluvené předem a nedalo se odříct. Bylo to s jídlem, takže moc fajn a o starost míň :-))).
Kdo rád foto přírody a stromy prohýbající se pod hromadou sněhu, tak bude pár fotek :-).
Přeji klidný večer, Kája.
Takova zima se mi libi modra obloha ,snih sem tam nejaky zeleny strom proste idilka.Cerstvy vzduch dokaze unavit snad kazdeho ,mala se pekne vyspala a nabrala sily.
OdpovědětVymazatBylo krásně a sluníčko mělo sílu. Mám ráda, když nastavím tvář a cítím jak to hřeje. Letos si tu zimu alespoň můžeme užít, loni nebyla ani vločka, Kája.
Vymazat