Příjemný den všem co musejí ještě do práce.
Po snídani jsme nahodili téma dne a do 45min jsme byli zabalení, nachystaní a nanášeli jsme věci do auta :-))). Vánoční Vídeň jsme navštívili někdy před 7lety a tak jsem se docela těšila na tu hromadu světel a architektury, ale když jsem viděla ten blázinec, tak jsem litovala, že jsme si nevymysleli Drážďany. Výhodou v davu nám je alespoň výška, nemusíme se dlouho hledat :-) a s dítkem za krkem jsme nepřehlédnutelní, ale i tak to je strašně náročný- kor, když jeden kousek zásadně nikdy nechodí za ruku, drží se před námi 200m a vybočuje z trasy.
Musím říct, že Drážďany se mi líbí osobně víc. Téma Louskáček, ukázky řemesel, venkovský styl a nádech středověku je mi prostě nějak bližší. V Drážďanech je každá chaloupka bohatě a tématicky nazdobená a už z dálky víte co nabízejí, ale o tom třeba příští rok :-). Vídeň je honosnější a je tu i k vidění hodně kýče a na to množství stánků ( a můj vkus) málo ruční práce.
Rozhodně jídlo ani pití není šizené a pokud vám jde se jen podívat a nasát vůni skořice, cukru, svařáku, punče atd... tak toho je tu víc než dost. Je se určitě nač koukat a obdivovat tu horu cetek na jednom místě. Zajímalo by mě, jak dlouho třeba takový jeden stánek s ozdobama chystají, protože to je obdivuhodné :-o), nebo spíš nepochopitelné. U nás snad nikde nic takového neuvidíte a ty stánky mají i několik metrů.
... stromy před radnicí jsou nazdobené a večer, když se rozsvítí, tak vypadajípohádkově
... každý strom je nazdobený jedním motivem - kytary, zvonky, sněhuláci, dortíky, srdce atd...
... vezou se hrníčky - botičky :-)
... každý strom je nazdobený jedním motivem - kytary, zvonky, sněhuláci, dortíky, srdce atd...
... sranda musí být :-)
... letos byly hrnečky v podobě srdce a na náměstí Marie Terezie zase nalévali do botiček
A teď už tiše vložím fotky ze stánků a nebudu rozlišovat jestli šlo o chaloupky z náměstí Marie Terezie nebo náměstí před radnicí.
... večer ten pohled stojí za to
Vyrazili jsme do města kouknout na známá místa, ale děti to dlouho nezajímalo a Barunku už začaly bolet nohy, bříško, očíčka, ruce a prostě nemohla chodit :-))))))). Cestou zpět už byla tma a tak jsem si užili i noční pohled, který opravdu stojí za to. Neodvážila jsem se ale více fotit, nebo nahodit, že bych ještě ráda do tlačenice, protože už nám děti tu nelibost dávaly značně najevo.
Dobrou noc !!!!
tam by se mi líbilo....
OdpovědětVymazat